2. subregional 2003
3.místo v OK v pásmu 2m.
2. subregional 2003
Opět nastal čas Máje a tím i doba kdy se koná II. Subregionální závod. Přípravy na něj u OK1KIM začali v podstatě již po skončení I.Subregionálu. Kluci, Tonda DTC, Martin HGM a Jarda DSX na dvojce postavili téměř všechny antény a Jirka kromě spolupráce při opravách anténních systémů dostavěl nový PA na 144 MHz, který se podařilo zprovoznit a částečně otestovat. Na mé osobě zbyla rekonstrukce transvertoru k FT1000MP a úpravy všech věcí na vyšší pásma. Po podzimní vichřici se nepodařilo opravit 8×13 el pro 432 MHz a parabolu pro 13,9 a 6cm, kterou prostě musím udělat novou. Jelikož jsem byl velmi časově zaneprázdněn, původně jsem nechtěl jet vůbec, ale potom přeci jen zvítězila zvědavost a nadějná předpověď meteorologické situace, která věštila zlepšení podmínek šíření na neděli ráno, což se skutečně podařilo. Ale zpět k začátku. Než jsem udělal všechny potřebné úpravy, byl Jirka RI u mne a odebral mi téměř dokončený transvertor pod rukama s tím, že jede na Lesnou. Já jsem s nejlepším svědomím a vědomím zařízení předal a spokojil se kontrolním poslechem na druhém přijímači, že vše běží O.K. Jelikož byl pátek nebylo už mnoho času na nějaké experimenty a začali jsme postupně balit. Mezitím jsme s juniorem dostali divný nápad, že by nebylo špatné používané zařízení pro 1296 MHz z gruntu předělat. To jsem ale netušil, že si zaděláváme na bezesnou noc. Začali jsme. Zařízení, které jsme již dva roky s relativně slušným výsledkem používali jsem rozebral do šroubku a začal stavět nový TRV do úplně nové krabičky. Junior dělal na mechanice a já drátoval, letoval a měřil. Vše šlo hladce a tak jsme opravdu po bezesné a probděné noci měli na stole zbrusu nový TRV 1296 MHz se šumovým číslem 2dB a výkonem 15W. Zkusil jsem jak spolupracuje s PA a předzesilovačem a po ověření funkčnosti bylo vše zabaleno a připraveno připraveno. 432 MHz jsem pro jistotu již nerozebíral a nechal tak, jak je již dva roky používáme s tím, že rok to ještě vydrží. Mezitím junior provedl revizi všeho materiálu a naložili jsme. Z Prahy jsme vyjeli v sobotu ráno okolo 7:00. Po zastávce na Meziboří, kde jsme doplnili materiál jsme okolo 10:00 dorazili do našeho milovaného JO60RN na Lesenské pláni. Všude krásně sucho, což kontrastovalo s cestou z Prahy, kdy až do Lovosic pršelo a v Praze byla v noci bouřka. Začali jsme tedy stavět antény. Nejprve 1296 MHz, protože jsme se těšili až zkusíme jak funguje nový TRV. Vše se zdařilo báječně a zařízení včetně předzesilovače fungovalo na první našlápnutí a poslouchalo, jak se zdálo, velmi dobře. Mám jako test maják DL0UB v JO62KK, který je slyšet jen při lepší konstelaci, což, jak se v danou chvíli jevilo bylo, jelikož „hrál“ 529 – 559. To mě naplnilo uspokojením a začali jsme stavět 432 MHz. Nejprve antény, což se zdařilo a posléze zařízení což proběhlo rovněž hladce. Jediný problém nastal, když jsem zjistil, že ovladač k anténnímu rotátoru zůstal v Praze. Jelikož bylo 5 minut před začátkem závodu, byla mizerná naděje že se něco zdaří vymyslet a představa 300 km cesty a minimálně 4 hodin ztráty mě vzala náladu. Pak ale přišla spásná myšlenka použít ovladač od KR600, který přivezl Ivo FRI na poslední chvíli. Jelikož ale bylo nutno vybádat jak zařízení použít, sebral jsem se a odjel s juniorem na oběd aby Ivo mohl v klidu pracovat. Po návratu okolo 15.00 UTC, čili hodinu po začátku závodu, již uměl antény alespoň otočit, ale indikace nefungovala. Tak jsme vyndali digi-měřák na odpory a jali se snímat hodnotu potenciometru v točáku instalovaného. Zdařilo se. Jen 360° azimutu bylo 5 k-ohmů a na východ to bylo 1,2 k-ohmu. Brzy jsme měli hotovu převodní tabulku a již se pomalu začalo závodit. Díky famóznímu SW VUSC od Ládi OK1DIX jsem již viděl na síti, jak kluci na 144 MHz dávají číslo 90 a to mě popohnalo k vyšší aktivitě. Rozjeli jsme závod a pokračovali i na 23cm. Aby ale nebylo o starosti nouze, musel jsem odbíhat do auta, kde bylo v košíku mé sedmi-týdení štěně Jorkšírského teriéra, který vyžaduje obdobnou péči jako nemluvně, čili, pít, jíst a přebalovat HIHI. Takže jsem se opravdu nenudil. V noci jsme to vypnuli a šli spát s tím, že už to všechno stejně nemáme šanci dohnat a ráno že je moudřejší večera. Vstával jsem okolo 06:00 a začal prohlížet jak vypadá pásmo. Díky frontě která stála směrem na východ, se nekonala obvyklá žeň stanic z S5 a 9A, takže jsem udělal vše co zbylo v OM a OK2 a otočil antény zpět na hodnotu 3,47 k-ohmu což prezentovalo západ. Začali se dařit spojení do PA a do čtverců JO30, 31, 20, 21, 22. Občas i něco severnějšího a stanic tak příjemně přibývalo v deníku. Tou dobou jsem si mysle, že náš odvěký rival a bohužel prozatím jediný vážnější soupeř na 70 a 23cm OK2KKW již má zaděláno na vítězství a těžko ho budeme dohánět. Pak jsem ale udělal spojení s Matějem OK1TEH, který v KKW bojuje pravidelně na 23cm a zjistil jsem, že to není až tak pravda a máme na 23cm víc. Na 70 cm se tato skutečnost projevila rovněž a junior po síti hlásil, že KKW mají méně než my. Tak jsme se tedy, jak říká Jirka RI“ zocelili“ a jeli dál, aby se zjištěný náskok nesnížil. Počasí v neděli bylo pohádkové a těšil jsem se na polední zlepšení podmínek, kdy pravidelně vyskočí řada spojení do PA na 23cm. Jelikož, jak jsem již psal několikrát, junior neumí CW, odešel jsem zase chvíli na 23cm telegrafovat. Podmínky opravdu přišly a kolem poledne se dělala řada pěkných spojení od 500 do 650 km. Jedinou a to pro mne velmi stinnou stránkou bylo nutnost vypnout zařízení na 144 MHz, kdy jsme v noci při skóre 426 QSO a po diskusi a testech s Milanem OK1VHF usoudili, že něco není v pořádku. Bylo. LO v TRV, který jsem tak pracně předělával vykazoval vážné chyby, kdy produkoval 150 kHz a 200 kHz od nosné parazity, které se jevily zcela zanedbatelné a neškodné (potlačení více než 80dB) při testech doma, ale jako zcela zásadní po připojení PA jelikož se na ně modulovala VF a potlačení tak padalo někde na hodnotu -40dB. Kluci tedy po dohodě zařízení vypnuli a šli spát. Ráno jsme si ještě ověřili některé skutečnosti a dnes již mám na stole LO nové. Bohužel jak se ukázalo nebylo to zapojením LO ale krystalem, který uvedené parazity produkuje ve čtyřech různých typech oscilátorů zcela identicky. Je to prostě pech. Klukům a vám všem kdo byli postiženi tímto efektem se velmi omlouvám. Do konce závodu se již vlastně nestalo nic zásadního a dosažené skóre najdete na konci článku.73 a doufám na slyšenou v Mikrovlnném závodě
Zdeněk OK1DFC
144 MHz 426 – do 20:08 UTC 119 .059 280 YU1GT 865 KN04LT – 14.místo v OK
432 MHz 388 113.031 292 YU1GT 865 KN04LT – 1.místo v OK
1296 MHz 144 38.167 266 ON5PX 667 JO20AI – 1.místo v OK
3.subregional – PD 2003
Rok s rokem se sešel, aneb jak konečně padlo 1000 QSO na dvoumetru a černý víkend na sedmdesátce.
Komentář k letošnímu Polňáku se mi nepíše nejlépe a tak snad začnu tím co vygeneroval Jirka OK1Ri k závodění na dvoumetru.: Tentokrát jsme si řekli, že to stojí za komentář, někoho, kdo opravdu 2m odjede a tak jsem se toho ujal. Na 70cm se tentokrát moc nedařilo, to ale popíše Zdeněk-DFC sám. Po kalamitě z 2. suberegionálu, kdy jsme způsobovali obludné rušení, (domnívali jsme se, že bylo způsobováno nově přestavěným transvertorem a závod jsme prostě po několika hodinách vzdali), jsme tentokrát věnovali obrovské úsilí vyzkoumání co způsobovalo onu kalamitu a snad se také podařilo. Věřím, že tentokrát jsme měli signál velmi slušný. Ukázalo se, že transvertor nějaký ten parazit měl, ale to nebylo to hlavní co způsobovalo ono rušení. Zjistili jsme – pro poučení jiných – že toto rušení způsoboval zakmitávající obvod předpětí v katodě GS35 – z návrhu podle DL4MEA. V předchozí konstrukci PPA byl a je trimr nastavující napětí přímo na destičce s obvodem. V novém PPA jsem jej umístil za přední panel na dlouhé stíněné dráty za účelem možnosti nastavení klidového proudu pohodlněji. Mechanizmus vzniku rušení byl následující. Budící výkon se usměrnil na diodě katoda-mřížka GS35b a vzniklo stejnosměrné napětí cca 3-6V. Napětí bylo důkladně odfiltrované průchodkovými a dalšími kondenzátory a dvěma ferity. Toto napětí se dostalo na bázi Darlingtonu v obvodu podle DL4MEA a spolu s kapacitou drátů o dálce cca 50cm k potenciometru se tento obvod rozkmital astabilně na kmitočtu cca 200 kHz. Kmitočet tohoto astabilního obvodu se měnil v rozmezí asi 20 kHz se vzrůstajícím stejnosměrným napětím produkovaným diodou katoda-anoda elektronky. No a na této zmíněné diodě v lampě se to krásně posměšovalo. Tím byl na světě hnusný produkt široký cca 40 kHz o +/ – 200 kHz od vysílaného kmitočtu a síle cca -25dB proti nosné. Tento jev byl pozorovatelný i bez zapnutého anodového napětí, elektronka však musela být žhavená. Když už je tedy jasné čím to je, tak odstranit to je záležitostí jediného kondenzátoru ! Kromě toho Zdeněk DFC postavil do transvertoru nový aktivní směšovač se dvěma FETy v TX cestě a vyzkoumal že FT1000MP produkují na úrovni 10W mnohem – (až o desítky dB !!) čistší signál než na výstupu pro transvertor a tak jsem postavil ještě zátěž s útlumem cca 40dB. Protože když blázni, tak pořádní a na základě známého a dlouhými lety ověřeného pravidla: „pro 10% výsledku navíc je nutno vždy 100% zařízení navíc“ a tak jsem po 2.SR ještě stihnul vyprojektovat a vyrobit další dvě antény – 4 x 14 elementů a 6 x 8 elementů. S klukama – tedy Tondou DTC, Martinem HGM a Jardou DSX jsme je „umístili do prostoru“ na „výpičníky“ u sloupu s „velkým“ čtyřčetem – viz dále. Pro rekapitulaci tedy v tomto PD jsme měli následujících sedm antén. Teoretický zisk uveden dBi ve volném prostoru – tedy bez započtení vlivu země.
1. 6 x 16 el./ 10,5m boom tři nad sebou s rozestupem 5m a vedle sebe 5.5m, spodní anténa asi v 15m; 25.1 dBi (váha cca 300 kg)
2. 4 x 16el./ 10.2m boom v „H“ 5 x 5.2m, spodní cca 19 m nad zemí; 22.9 dBi.
3. 4 x 14el./ 7.5m boom nad sebou s roztečí 3.3 m, spodní 5.8m nad zemí; 21.6 dBi.
4. 4 x 10el./ 5.5m boom nad sebou s roztečí 2.5 m, spodní 3m nad zemí; 19.7 dBi.
5. 3 x 13el./6.6m boom nad sebou s roztečí 3.3m, spodní cca 5m nad zemí; 19.7 dBi.
6. 8 x 6 el./2m boom nad sebou s roztečí 1,9m, spodní cca 2,5m naad zemí; 19.5 dBi.
7. 6 x 8 el./3m boom nad sebou s roztečí 2,6m spodní cca 3m nad zemí; 20.3 dBi.
Závěrem tohoto popisu nutno podotknout, že všechny antény jsou umístěny na samostatném rotátoru, přičemž rotátory otáčející „obludami“ číslo 1 a 2 jsou „heavy duty“ konstrukce se šnekovými převodovkami. Celkem je to 391 prvků na 35 boomech o celkové délce 212 m ! No a teď k vlastnímu závodu. Jak již mnoho jiných zkonstatovalo počasí bylo opravdu pod psa, Tonda DTC ho okomentoval slovy – „Takhle hnusně tady snad není ani v říjnu“. Nad ránem byly podle teploměru v mém autě 2 stupně. Myslím si že podmínky nebyly nijak úžasné, alespoň v sobotu určitě ne a v neděli byly podle mne průměrné až slušné. Co bylo opravdu světlým bodem tohoto kontestu na 2m je, že NIC neodešlo a vše fungovalo jak má, což u takového konglomerátu jaký provozujeme není obvyklé a za dobu kdy jsem se „kooptoval“ do OK1KIM tedy od roku 2001 zcela POPRVÉ !!! Začátek se kupodivu vydařil – to u nás nebývá zvykem. První hodina 99 QSO, druhá 80. Potom přišla ona mnohokrát zmíněná Es do UA6/UR a to je vždy z pohledu závodu problém. Spojení jsou sice velmi dlouhá a je to „radost“ je dělat, body jakž-takž přibývají, ale QSO moc ne. No nic, udělali jsme tedy 16 těchto dlouhých spojení z 9 lokátorů, z toho skoro polovinu na FM!!! a celkem pouze asi 5 na výzvu. To že se Es vyskytla v mlze s viditelností 10m a se známým krušnohorským „horizontálním“ deštěm bylo pro mne velmi překvapivé. V průběhu soboty se nedařila spojení na jihovýchod, ani nijak skvěle nechodil ani severozápad. Podmínky se začaly zlepšovat až kolem půlnoci a tak spojení začala pomalinku přibývat. Srovnáváním s počty QSO udělanými v loňském roce se zdálo, že handikap způsobený pomalým vysíláním v době Es vrstvy se dohání a někdy těsně nad ránem jsme již měli více QSO než vloni ve stejné době. Doufali jsme všichni že překonání magické hranice 1000 QSO ve více-méně normálních podmínkách je na dosah. Kromě již oné Es jsme ještě udělali jedno velmi „podivné“ spojení. Volal nás SV1ELI, ale nebyli jsme si tím jisti a řekli jsme si, že to byl asi SP1ELI, no nebyl. Vytrval ve volání a asi po dalších deseti minutách se kolísavý slaboulinký signál dal přečíst. Jak se k nám „doplazil“ je mi záhadou. To ať posoudí jiní poučenější. Říkám „normálních“ podmínkách, protože ona Es vrstva nám přinesla sice fenomenálně dlouhých 16 spojení, ale za tu zhruba hodinu jsme vcelku nic jiného neudělali, čili myslím, že pokud by tato Es vrstva nebyla mohlo být spojení možná i více, protože jsme optimisté a věříme , že těch 16 QSO by se s OK, DL, OM, HA, SP a podobně snad za celou hodinu taky povedla. Pokud je mi známo, tak v OK byla hranice 1000 QSO překonána dosud pouze 2x a to vždy ve VHF kontestu, tedy v září a to poprvé v roce 1981 OK1KHI ze Sněžky za zcela fenomenálních podmínek, kdy pokud je mi známo více než 1/2 QSO byla se stanicemi G, podruhé se to povedlo v roce 1984 ČS „reprezentaci“ pod značkou OK5VHF z Klínovce za opět zcela mimořádných podmínek kdy se podařilo udělat mnoho set spojení se stanicemi z Francie. Používáme v závodě deník VUSC od Ládi OK1DIX. Takže na slyšenou o VHF kontestu za dva měsíce.Jirka OK1RI.
Značka : OK1KIM
WW Lokator : JO60RN
Pasmo : 144 MHz
Pocet QSO : 1 031
Platna QSO : 1 026
Soucet bodu: 379 338
ODX : RK6HWR/6 v LN03SU na 2 231 km
Takže to k dvoumetru. Mikrovlnná skupina jako obvykle ve složení čtyřech osob, Iva FRI, mojí maličkosti a juniorů, postavila nejprve pracoviště na 1296 MHz, protože tam nás čekalo nejméně práce. Byl připraven nový PA s TH338 a výkonem 750W. Anténa a vše okolo se zdařilo postavit hladce. Hlavně nás popoháněl čas, jelikož jsme viděli podle předpovědi že bude zle. Vše na 1296 MHz bylo tedy hotové ve čtvrtek večer. První testy PA vypadali náramně. Výkon zcela krotce okolo 500W a poslech zcela báječný. Jen stanice chyběli a ani po 30 minutách volání s 500W out se nezdařilo spojení, což bylo velmi stísňující. Utěšovali jsme se tím, že v závodě bude lépe. Tradičně jsme dělávali okolo 140 QSO a tak jsme tentokráte mysleli výš.
Na 432 MHz jsme postavili 8x13el hned v pátek ráno a 4×38 již bylo na stožáru od 2.Subru. Zprovoznili jsme točení a vše se jevilo zcela bezproblémově. Tentokrát jsme zvolili variantu buzení hlavního PA prostřednictvím PA s GI7, aby byl produkovaný signál co nejlepší, což se při testech s OK1MG a dalšími prokázalo. Problém ale byl, že jsem si PA nestihnul postavit, ale jen jsem si ho vypůjčil, neznaje co dokáže. V pátek večer jsme tedy testovali provoz a PA ukázal co umí. Kmitnul a „popravil“ anténní relé, předzesilovač a transvertor. Nebyla jiná cesta. Po prozkoumání závad naložit vše do auta a v noci domů do Prahy. Nad ránem již bylo opět vše o.k a tak jsem opět vyrazil na Lesnou. Počasí již i v Praze nabíralo na obrátkách. Letmý pohled na Internet ukázal, jaká hrůza se žene od západu. Po cestě jsem telefonem instruoval juniory co je vše potřeba udělat než přijedu. Nejhorší bylo sundat z 20m stožáru předzesilovač a relé, aby to bylo možno vyměnit. Ujal se toho Zdeněk, starší syn, Jirka mu statečně v tom hnusném počasí asistoval. Po mém příjezdu jsem vše vyměnil a otestoval. Vše o.k. Věci na stožár a znovu testovat. Zase byl ale příjem špatný a tak musel Zdeněk na stožár znovu. Tentokrát již hlasitě protestoval a neslušně komentoval počasí, které venku panovalo. Chyba byla v uskřípnutém kablíku, jelikož původní box neodpovídal nově vloženým střevům. Proto jsem tedy vyměnil celý box, což zabralo další hodinu času. Po této anabázi však bylo vše o.k. Nastal čas oběda před závodem a tak jsme v klidu pojedli a já se šel po probděné noci natáhnout aspoň na dvě hodinky. Podařilo se a budíček byl 15min před začátkem závodu. Káva na posilněnou a začínáme. Rozjíždím 70cm a junior 23cm. Vše jde hladce. Spojení přibývají a po první hodině máme 60QSO. Po síti sleduji provoz na 144MHz a tajně doufám, že tentokrát se to již podaří. Další hodiny ubíhají a QSO v deníku naskakují. Kolem půlnoci dělám spojení s OK1KKD, kteří indikují, že něco není o.k. se signálem. Nezdá se mi to, jelikož vše bylo odzkoušeno a pracovalo perfektně. Jenže to byl právě ten problém. GI7 za chvíli kmitla podruhé a opět „popravila“ vše okolo, tentokrát včetně koncového PA s 3CX800A7. To už mi vzalo chuť do života a 70cm jsme při skóre 240 QSO vypnuli. Nebylo na co závodit a cesta do Prahy a zpět prezentovala 4 hodiny + čas na opravu. Druhou noc v tahu bych už asi ve zdraví nepřežil. Jobovka přišla během večera i z 23cm, kde se utavil katodový tranzistor. To bylo ale nejmenší zlo, jelikož jsme PA odstavili a jeli na budič s výkonem 100W. Když jsem se ráno vyspal, kontrolním poslechem na FT847 jsem zjistil, že i po pěti hodinách pauzy máme stále „navrch“ proti konkurenci. Kluci mě začali hecovat abych to ještě opravil. 3CX800 ale v šuplíku nemám a tak jsem jim tam nechal holou FT847, aby mohli dohazovat spojení na 23cm. Mezitím okolo 11 hodiny dorazil Honza OK1VCO a dodal tranzistor do PA na 23cm a tak jsem se jal zařízení opravovat, abychom alespoň využili odpolední podmínky. Podařilo se a kolem poledne jsme zase měli okolo 500W. Jelikož další tranzistor nebyl, stáhnul jsem buzení na asi 400W out, aby to vše vydrželo do konce a začal na 23cm telegrafovat. Ihned se podařilo udělat řadu OM a nějaké HA. Perlou bylo QSO s YU1B přes 850km. To mi trochu zlepšilo náladu. Do konce závodu se již nic nestalo. Jen jsem se odskočil podívat jak kluci na 144MHz dělají 1000. QSO a zase zpět na 23cm. Zakončil jsem minutu před 14:00 UT s PA6C. Co dodat. Po letech 98, 99, 00, 01, 02 kdy jsme PD na 432 MHz vyhráli dostali mou vlastní chybou příležitost jiní. Poučení pro mne, nic nepůjčovat, protože jak říká VPZ, „Co si neudělám sám, vím předem že bude zku……..“. Celková škoda na technice je odhadnuta na cca 1000USD a to vše jen na materiál. Mám z toho smíšené pocity a opět přemýšlím o tom má-li to všechno cenu. 73 a možná zase někdy …
1.místo v OK v pásmu 2m
4.místo v OK v pásmu 70cm
1.místo v OK v pásmu 23cm
Zdeněk OK1DFC
CQWW VHF contest 2003
Call: OK1KIM
QTH Lesna 920m ASL, JO60RN
CLAIMED-SCORE: 70356
OPERATORS: OK1DTC,OK1HGM,OK1RI
Only 2m operation. We wanted to see what can be made „without contest“ here in middle of EU In G was QRP contest-too far for US, big help for F6IFR and in middle Eu OK/OM activity contest see Sunday morning, the 3 hours gave us almost 50% of the QSOs. In serious EU VHF contest 1000 QSO can be made, finished below 1/2 of it. ANT: 7 systems – together 391 elements, 35 booms total 212m all OK1RI design. No Es opening observed, The saturday Aurora was too far north for us, only 1 QSO. Maybe next year with 6m, who knows ???
451 QSO x 78 LOC (20 DXCC), Eu style score – 1pt=1km 152468.
Jiri OK1RI
1.místo v OK a 3. na světě
VHF Contest 2003
Takže jsme se konečně dočkali a největší závod na 144 MHz v roce je za námi. Aktivovali jsme u OK1KIM novou závodní značku OL4A a poprvé ji použili v tomto závodě. U mě je to potěšení o to větší, že většinou během “ Dne rekordů“ jak se tento závod dlouhá léta u nás nazývá, již třicet pět let slavím narozeniny, což se ale nesetkává s velkým pochopením rodiny, která za mnou na kopec odmítá vyjet. Jelikož je to opravdu kulaté výročí taky trochu zabilancuju a popíši důvody některých úspěchů, jelikož stále kolem sebe slyším jak se nám to závodí, když všechno máme. Není totiž nic jednoduššího než 15 let takové pracoviště budovat a od koupení zelené louky, přes zakopání přívodních kabelů od trafostanice až po postavení a zabetonování potřebného množství stožárů takové QTH vystavět. Potom již zbývá jen drobnost. Udělat všechna ta zařízení a antény od 144 MHz až po 24 GHz a vyhrávat. To už je ale sranda, protože všichni v klubu OK1KIM pracujeme jako radioamatéři profesionálové, což má výhodu v tom, že nejezdíme na služební cesty, nechodíme do práce, naše rodiny žijí ze vzduchu a za každý vyhraný závod ještě dostáváme finanční bonus za předložení účtu za benzín, naftu a elektřinu od MUDr. Chocholouška. Kromě toho je nás dohromady více než 100 lidí, takže to jde pěkně od ruky. Ale to jen tak na okraj.
Celá parta se sešla v pátek večer na Lesné. Trousili jsme se pravda od odpoledne až do večera, ale to mělo blahodárný vliv na náš domeček, jelikož zařízení jsem vezl já jako poslední dorazivší a Tonda DTC tak alespoň v domečku uklidil a krásně umyl nádobí. Začali jsme tedy s přípravou. Jirka RI provedl rekognoskaci jeho miláčků , (rozuměj antén), protože to jsou jeho miláčci nejmilejší. Taky si je všechny naprojektoval, vyrobil a za přispění několika desítek členů radioklubu a jeřábu smontoval. Není nad masovost. Tonda DTC zahájil propojovací turné mezi anténama a TRX-em, jelikož jak je všeobecně známo, pro uskutečnění rádiového bezdrátového přenosu je potřeba tak asi 10km kabelů různé provenience od dvou-drátu počínaje, koaxiálem konče. To opět za vydatného přispění montážní čety kabelováků čítající 28 lidí. Vše se zdařilo a tak jsme již brzy večer navázali řadu pěkných spojení. Vše hrálo dobře a tak jsem chvíli ještě experimentoval s příjmem na různé typy soustav. Během pátečního dopoledne jsem stihnul vyrobit tři filtry pro pásmo 28 MHz, jelikož zkušenost z PD velela na této věci nešetřit. Také jsem dostal od VO Iva FRI pěkně zabrat, že se za výplaty v radioklubu flákám, dva měsíce jsem na to nesáhnul a dělal vše na poslední chvíli jako obvykle, což se pravděpodobně projeví na prémiích. Klika byla, že on na tom byl úplně stejně s Internetovým připojením a tak jsem ho utloukl argumentama „objektivních příčin“. Před UHF kontestem v říjnu sebou budu muset hodit. Mezi tím dorazil na návštěvu Karel OK1JKT. Přestal jsem tedy blábolit do mikrofonu a společně jsme s Karlem, Jirkou a Tondou začali lehce slavit moje narozeniny. Protože jsou také polokulaté, nebylo za chvíli čím slavit a tak jsme se vydali do našeho oblíbeného horského hotýlku Lesná, kde máme opět všechnu konzumaci zdarma jako odměnu za to že vysíláme rušíme hospodskému televizi a vzorně reprezentujeme OK , tedy dnes hlavně OL v zahraničí. Dopadlo to nadmíru pěkně. Nejen že jsme tedy ty narozeniny oslavili, ale upekli jsme s Karlem JKT dohodu o spolupráci při kontestech a rozvoji technologií na 10 a 24 GHz. To bude MUDr. Chocholoušek nadšen až bude muset začít vyplácet tučné odměny a výplatu Karlovi jako přilepšení k důchodu, aby si Karel ty svoje mikrovlny mohl zadara zvelebovat. Hlavně aby se to nedozvěděla jeho žena Jana a berní úřad, to by měl po rybách, tedy po mikrovlnách. Potěšeni byli i kluci, jelikož někdo jako pan Karel nám už dlouho chyběl do party. To samozřejmě zavdalo další důvod k oslavě a tak jsme se do postelí dostali až ráno po 2. hodině. Všeobecný budíček byl postupně v několika etapách až do 10ti hodin ráno. Mezitím dorazili junioři Zdeněk s Jirkou. Jelikož jsem se celé dva měsíce flákal, nebylo co upravovat na 70cm a tak se alespoň přijeli podívat jak budou „Tvrdí hoši závodit“. Dorazil také Martin HGM, který pro změnu slavil narozeniny s bráchou. Takže proběhnul poslední test a hajdy na obědosnídani. Část odjela navštívit naše přátele z OK1KSO, kteří jsou sice krátkovlnní, ale také mají všechno zadarmo a všechno za ně dělá Mikuláš, oni jen závodí a vyhrávaj, což se ještě furt tady moc nesmí. Na rozdíl od DL a jiných rybníků, kde všichni podporují např. DL0GTH tím že je zavolají, u nás je to tak, že co bych je volal, když všechno mají zadarmo a ještě k tomu takových MEGAWATTŮ. No jo, ale to bude v tomhle rybníce trvat ještě dlouho. Po návratu „návštěvníků“ jsme ještě chvíli diskutovali o taktice a pak jsme začali zvolna vysílat. Do závodu zbývala ještě půlhodina a tak se povedla řada pěkných spojení do YU, ON a PA. Ve 14:00 UTC to však začalo. První nápor schytal Jirka RI a dařilo se mu náramně. Já jsem pořád strašil, že co bude do půlnoci to bude a pak bude ouvej. Začátek tomu ale nenapovídal. 1.hodina 100QSO, druhá téměř to samé a před půlnocí přes 500. U zařízení jsme se postupně střídali a vše šlo hladce. S postupujícím časem se ale začalo na pásmu objevovat stále větší QRM. Kolem půlnoci to již nevydržel ani Jirka RI a začal hledat od koho to pochází. Držíme se sice hesla, že se s tím nedá nic udělat protože si na kopci nikdo nic lepšího nepostaví, ale přeci. Po nějaké době pátrání požádal kluky z OL7C aby se na to mrkli a ihned se ulevilo. Další vlna narůstajícího QRM začala okolo 4. hodiny ranní. To už nechodilo nic a podmínky byly jak zakleté. 100xCQ = jedna stanice a tak to šlo dokola. Potom jsem začal pátrat po „rušiči“ i já. Každá taková akce sežere spoustu drahocenných minut, ale člověk aspoň není za blbce když nemůže přečíst report ani na popáté. Kolika z vás jsem říkal že vás nemůžu přečíst? Asi každému takže SRI. Zdálo se, že jsme nakonec rušiče objevili. DF0MTL nám zle zatápěli. Jeli totiž z JO60OM a tak jsme je měli pod kopcem. Tím že přestal chodit směr na západ otočili antény na nás a „davaj suda“. No a pak už se dalo dělat spojení jen v mezeře mezi CQ a tím že je nikdo nevolal, tak vlastně vůbec. Jejich PA s YL1056 ( jen pro informaci to umí 3kW out) napájený z centrály se prolamoval na G2 a my dostávali sodu opravdu neuvěřitelného kalibru. Boj je boj a tak jsme jeli aspoň tak, že jsme nejostřejší systém natočili do směru ze kterého bylo QRM minimální a tak dělali alespoň nějaká spojení. Těch chyb co bude v deníku…… ani to nechci vidět. Dopoledne bylo jasné, že 1000 QSO nebude. Sledovali jsme DL0GTH, kteří měli nějakou tu hodinu před koncem o 150 QSO víc. Kde ty spojení vyčarovali Bůh suď, ale je to tím, že oni udělali spoustu jak se říká těch „papíráků“ s wattem nebo ručkou, kterých mají ve svém okolí nadbytek a my je nemůžeme slyšet ani náhodou. Takže boj se nachýlil ke konci, 14 hodina uhodila číslo v logu se zastavilo na 930 QSO. Je to moc nebo málo? Nevím dnes na to můžu odpovědět jen to, že víc opravdu nebylo v našich silách. Takže všem kdo zavolali díky a těšíme se na slyšenou v UHF kontestu. Je toho ještě moc co musím dělat a předělat tak už končím abych to v pracovní době radioklubu stihnul udělat. Jinak pro informaci jako slušná firma, máme úřední hodiny od 22:00 do 02 – 03:00 lokálního času.73 a na slyšenou v UHF IARU 2003
Zdeněk – OK1DFC
Tady ještě několik řádků od Jirky OK1RI: I já přidám nějaký ten postřeh. Začátek byl docela slušný, jak už Zdeněk napsal – drželi jsme krok jak s naším výsledkem z PD 2003, tak i s DL0GTH – jakýmsi etalonem. Po několika hodinách se to, ale zasukovalo a prostě to na západ nešlo. Z ”výživných” západních německých čtverců se dělali jenom ”big guns”. Taky směrem na 9A a SP to nebyla žádná sláva. Ze směrů na I a YU jsme podle mne dělali náš standard, ale prostě chybělo třebas 40-60 DL, stejně OK….. Dopoledne to bylo trošku lepší, ale rušení bylo opravdu úžasné. Domnívám, že jsme byli tentokráte prostě ”hluší”, a že jsme díky úžasnému rušení spoustu volajících stanic prostě neslyšeli. Možná, že byla I chyba na naší straně a nejeli jsme to za dané situace úplně nejlíp, možná jsme měli více telegrafovat ?? Zůstává otázkou jestli zmínění DF0MTL opravdu produkovali špatný signál, nebo ten ”humus” vznikal v našem rádiu, úplně na tu otázku neumím odpovědět…..No nic doufám, že jsme i přesto vše v OK zvítězili, na slušnější umístění v EU letos nemůžeme ani pomýšlet. Budeme se snažit to nějak vylepšit, otázkou zůstává co fyzika ještě dovoluje ?!
Celkově 1.místo v OK a 4. v EU.
UHF Contest 2003
UHF kontest u OL4A , jako již tradičně, provázelo psí počasí, které se podepsalo na podmínkách. Bohužel jsem opět začal s přípravou až v pátek, což mělo za následek opět problémy na 70cm. Bohužel se nepodařilo zcela ostranit všechny škody po katastrofě během PD.
1.místo v OK /2. v EU/ v pásmu 70cm
1.místo v OK v pásmu 23cm
3.místo v OK v pásmu 3cm
1.místo v OK a EU na 24GHz
Zdeněk OK1DFC
A1 – Marconi Contest 2003
Takže konečně taky něco o začarovaném A1 kontestu. (Začarovaný proto, jelikož jsme ho v novodobých dějinách vyhráli jen jednou a to jsme neposlali deník HI.) Začali jsme opět pozdě – nějak jsme nemohli domluvit jednomu relátku u jednoho anténního systému a pak jsme ještě zjistili, že je vypálená “hůl” (rozuměj sdružovač) u trojčete a tak jsme je pro tento závod oželeli, což nebyla až taková škoda. Začali jsme tedy asi o 40 minut později. Ale ouha, obludné rušení nás zastavilo v provozu a začalo hledání od koho to pochází. Rušení které produkovali přejmenovaní DF0MTL – tentokrát DL0TUD vzdálení od nás asi 11 km bylo opravdu úžasné. Vysílali homogenní šum více než 59+15dB a více než +/- 5 MHz od jejich kmitočtu (dál jsme to již nezkoumali). Hodně podobné to bylo i o letošním VHF contestu. Řekli jsme si tedy dost a rozhodli jsme se na ně fyzicky podívat. Já (OK1RI) jsem s sebou neměl samozřejmě pas jelikož jsem byl na kopci vysílat a nepředpokládal jsem uskutečnění žádných mezinárodních výletů. Nasedl jsme tedy (i přes důrazné varování zbytku osádky OL4A) k proslulému “pilotovi” OK1FRI do auta a vyrazili jsme přízemním letem napřed ke mně domů do Prahy pro pas a potom přes Horu s.Šebestiána zkusit najít DL0TUD. Při mezipřistání jsme ještě naložili transvertor od DB6NT ke 14 MHz s tím, že se uvidí bude-li to nějaký rozdíl. Taky jsme naložili IC706MKIIG s magnetkou na „křídle“ a cestou RPířili co a jak. Pozoruhodné bylo, že náš signál OL4A – byl v Praze 59+60 dB bez šumu a 5 kHz vedle se dalo poslouchat, podobně i většina ostatních “silných” stanic (OK2KKW, OL2R, OK1RF, OL7M, OK1AR a další) od DL0TUD nešlo poslouchat +/ – 20 kHz ani v Praze na magnetku ač byli “pouze” 59+30 dB. Vysílali mocný šum. Velmi špatný signál měli taky někteří OK, například OK1CZ, kliksy, „úžasný“ byl signál také od OK5Y ti nebyli nijak silní, nicméně každých asi 3-5 kHz vysílali slaboučký signál což rovněž slyšel i OK1RF zcela jinde, čili si myslím, že ten signál opravdu vysílali. My jsme to zkoumali a bylo to na několika rádiích se zcela jiným kmitočtovým plánem vždy stejné. No nic zpět k „výletu“ do Německa. Vytipovali jsme si přibližně kótu kde by ti MTLové mohli být a jeli tam. K našemu překvapení jsme se trefili na první pokus. Na kopci jsme nalezli jednoho mládence, malinké křivě stojící dvojče antén, TRX TS850, doma dělaný transvertor a PPA s GS35 kde se ručičky nějak mrskali na nepopsaných měřácích – čili na první pohled jsme tam žádnou totální hrůzu nenašli. Byli jsme přátelsky přijatí, poslechli si náš vlastní signál – bylo to tam také pěkné “maso”, ale zdaleka nic podobného tomu co produkovali oni u nás. Rozešli jsme se tedy s tím, že jsme holt blízko. „On“ řekl, že nic neví, že je jenom host – domácí že jsou bůhví kde a přijdou bůhví kdy. Se smíšenými pocity jsme tedy zase sedli do auta a jeli pryč. Cestou od nich můj žaludek již odmítl snášet předivokou jízdu Iva – ačkoliv jsem ho několikrát žádal o to, aby jel “plynule” bylo mi to platné “jako mrtvému zimník”. Holt není takové věci fyzicky mocen a tak se stalo, že mě obsah mého žaludku nenávratně opustil, no to jenom na okraj. Po návratu na Lesnou jsme tedy vyměnili trasnvertor „Zdeněk 1DFC“ za TR244H od DB6NT ke 14 MHz a očekávali, jak to bude na pásmu vypadat. No, vypadalo to tak, že olbřímí šum od DL0TUD tam byl pořád, jinak se “brajgl” na pásmu snad ?!?! trošku zlepšil, ale dramatický rozdíl to nebyl. Hoši se na mě zkoumavě podívali a opatrně zkonstatovali : “ty jsi ňákej zelenej” tak jsem šel raději spát. Vstal jsme nad ránem a začal vysílat tempem 5 QSO/hod. Mezitím se bez jakéhokoliv nadšení, spíše „zhnuseně“ vysílalo dál. Rušení od DL0TUD bylo děsuplné, na poprvé jsme sebrali snad tak 15% spojení. Podmínky stály taky za….. Závod jsme tedy nějak dokončili a byli opravdu rádi, že už je konec. Mě osobně se to tentokrát opravdu velmi nelíbilo a říkal jsem si jestli mám takovéto návraty na VKV zapotřebí, že jsem na VKV absentoval 10 let a proč jsem se tam já idiot vůbec vracel (!!!) a těšil jsem se na CQ WW s tím, že je to o něčem jiném a taky bylo !!!! To je ale zase jiná story.73 ! Jirka – OK1RI. No ještě že jsem tam nebyl a odnesli to tentokrát kluci z „mezifrekvenční skupiny“ sami. Mám o čem zase na příští rok přemýšlet. Otázkou ale je, zda se již nepohybujeme na samé hraně fyzikálních možností zařízení a naší technologie. Jsou sice ještě nějaké možnosti, ale těch je již opravdu málo a hlavně jsou dost drahé a náročné na čas a „vědu“. Uvidíme, snad se něco podaří a tak se zase příští rok uslyšíme……….73!
Nakonec to stačilo na 3.místo v OK.
Zdeněk – OK1DFC